-♥-

Rozárka si povídá s Tejinkou a Lízinkou a myslí na Květoslávka.

*

Odpoledne.

-

Malé štěstí, přiletělo.

přeju si přání

pro všechna Srdce dobrá

*

~

Otisky.

Jaký otisk zanechá náš nynější život ... ?

*

Krajina.

když se vrba k vodě sklání

když se tráva vlní v stráni

panna sobě vlasy češe

...

zapleť si je, dívko milá

na rtech "díky"

v Srdci víra

... skláním se před Tebou, krajino, mému Srdci blízká ...

♥

~

Shlíží

dnes rozevlátí ...

již dříve Dívá se

Dáváš se poznat

v tisícerých obrazech

v úbočích skal

a při větru ve vlasech

v třepotu křídel

a jinovatce

~

měníš se v odpověď

otázky nevyřčené (ústy)

jež jediná Srdce vždy

do života žene

v ohbí těch tónů

melodie odvěké

když probouzejí

přijdeš a zůstaneš

navždy už přijatý

němý není

~

hovoříš v listoví

slze skanuvší matce

ve svitu hvězdy

a pohledu starce

směrem, co napoví

deltou, jež spojila

zkušenosti životů

~

nalézání.

♥

Bratři.

Přeji vám naplněný život, moji milovaní. Kéž je vaše bratrská láska hluboká a stálá.

*

Dnes.